09.01.2008 - (ln) - Kraj Karlovarský
Karlovy Vary - Kladně hodnotí pátrání Kristiána Houfa ředitel Státního
okresního archivu v Karlových Varech Milan Augustin, přestože jako
historik je zvyklý pracovat především s ověřenými prameny.
„Nebýt práce pana Houfa, o žádném případu Skomarovský bych nevěděl.
Nikdy předtím jsem o tom neslyšel. Myslím, že kdyby se člověk vyptával
pamětníků, našel by takových Skomarovských víc. V té době tu byl
doslova Divoký západ a děly se tu nejrůznější věci,“ říká Augustin.
* Vy jako historik pracujete s historickými prameny a fakty. Co říkáte
práci pana Houfa?
Je rozhodně dobrá věc, že s tím začal, protože tak se různé události
zachovají. Z pohledu historika je samozřejmě nejlépe doložitelné to,
co je v pramenech. Díky panu Houfovi informace o případu Skomarovský
zůstane už zakonzervována a nezapomene se na to. V budoucnu pak někdo
další, koho to bude zajímat, může pokračovat v pátrání v archivech a
zjistit další podrobnosti. Je více archivů, kde lze pátrat, nejen v
archivu ministerstva vnitra. Na to ale musí mít člověk hodně času.
* Na jedné straně jsou tu zamlžené vzpomínky pamětníků, protože od
těch událostí uběhlo téměř šedesát let. Na druhé straně ani v
pramenech nemusí být zaznamenáno všechno. Například vyšetřovatelé
chtěli mít tento konkrétní případ „z krku“, Skomarovského předat co
nejrychleji Rusům, a proto třeba nešli do dalších podrobností.
Je několik rovin historického vědomí. A ani jedna z nich není schopná
stoprocentně rekonstruovat historický jev. První, nejsolidnější
rovinou jsou prameny, které je třeba interpretovat na základě znalosti
doby. Další, sekundární rovina sice o případu nic nového neřekne, ale
dokáže přiblížit dobu. A pak je tu třetí rovina, historicky nejvíc „na
vodě“, ale velmi cenná. To je rovina lidské paměti. Nevýhodou je, že
je strašně nespolehlivá, hlavně v určení jmen a dat. Na druhou stranu
disponuje spoustou podnětů, které dají impuls jít do předchozích
pramenů.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
