Na úvod dvě zásadní fotografie:
Ondra Skrbek byl iniciátor celé akce a Tarzan to pak celé vedl.
Tarzan - Martin Havlena - kajakář, silný jako býk. Na
souši působí klidně ale na vodě jezdí stylem brzda - plyn
a žádné pádlo mu nevydrží. Občas se vrhá do problémových míst nebo se do
podobných míst nechtěně dostává.
Sandokan - Ondra Skrbek - kajakář, kvalitní creeker, nemá
rád když to "neodsejpá" jak na vodě tak na souši.
/Foto z říčky GYR - nazývané též "Nejrychlejší řeka Francie"
- WW V - /4 km za
1/4 hodiny  /.
První větší zastávka ve Švýcarské bezcelní zóně kde jsme natankovali
/cca 24 Kč litr nafty/.
Údolí první jeté říčky Guisane a pohled do dalšího údolí v pozadí s Briansonem.
Voda teče z kopců a hóóódně dolů.
Pádlující expert "Tarzan", Jaro Dutka, Pavel Branich, Ondra Skrbek,
Pavel Hurtík, Daniela Farna, a Tomáš Krásný.
První jízda kde jsem se ještě smál a netušil do čeho lezu se konala na
říčce La Guisane kde začátek vypadal velice nevinně,
klidná voda,
na place startovaly rafty a mnoho vodáků. Pak to přišlo - no prostě obludný
splachovadlo a kilometráž
hlásila:
Chantemerle, lesní soutěska, balvany, silné
klesání, zúžení, silný proud, minimum vracáků, 6 km poctivá WW IV+.
Jeden z mála odpočinků mimo hlavní proud, doporučeno - být zalezlej u
břehu pakliže je to možné
a je třeba vzít v potaz že se pohybujeme skoro a téměř ve výšce Sněžky.
La Guisane.
Takhle dopadnul jeden "Frantík" a proto někteří stále nadále jezdí na
laminátu což prý je lehčeji opravitelné.
A k fotkám, když člověk fotí tak vlastně ani svojí fotku nemá takže
musím počkat až mi kámoši pošlou ty jak nafotili mne.
Odpoledne se pak odehrálo na hradě v Briansonu kam jsme se po jízdě podívali
a kde se odehrávaly slavnosti.
Městem projížděli krojovaní jezdci a na nás dole pod hradem kde tekla
řeka Durance čekala zapeklitá soutěska.
Parta to byla obhlédnout svrchu ale musím přiznat že dole to pak
vypadalo úplně jinak. Začátek - sešup kataraktem.
Na kempovacím místě jsem k večeru sledoval co to udělá s řekou když
někde v horách zaprší. Bílá se změní na žlutou.
Nám to ale nevadilo a tak se mohlo začít grilovat, hodovat, popíjet a
kecat o tom co jsme prožili na vodě.
Další den se něco přenášelo ale "Tarzan" se nechtěl dřít s lodí tak to
raději sjel.
Musím přiznat že někdy došlo i na záchrannou akci kdy někdo i vyplaval
po skoku ve válci. Ono to na fotografiích tak
nevypadá ale je to frmol a loďka pak putuje v proudu i kilometr, tady to
bylo pouze tak 100 metrů.
Řeka Guil:
Jedna z mnoha porad Tarzana a Ondry kudy se soutěska pod hradem Queyras pojede.
Na stěnách
soutěsky je vidět lezce po feratě, řeka má různé úseky obtížnosti
II-III-V i s přenášením.
No a soutěska se pak jela vcelku úspěšně i když se eskymovalo o sto
péro! Vylezení znamená = loď v hajzlu.
Po vodě jsme na stejném kempovacím místě potkali kamarády z Plzně -
ČADÍCI.
Ondy jsem zase dělal frojnšaft s "Frantíkem" nebo oslavili 50% pálenkou narozeniny Honzy.
Další z řek byla UBAYE kde pro rafty nebylo vidět vodu. Vedle na kajaku
horolezec a vodák Jaro Dutka z Trenčína.
No a to je již nasedání na sjetí kaňonu Verdon a dojezd na jezero Lac de
Ste Croix.
Point Sublime - konec šluchty = 25,2 km WW III-IV (V, X) = doba jízdy s
přenášením cca. 7 hodin.
Vodních toků se sjelo více ale o to tady nejde, jde jen o průřez touto
akcí a mojí krásnou vzpomínku na perfektní kámoše.
No a nakonec na zpáteční cestě nám vzal automat kartu a nechtěl nám jí
vrátit a ani naftu natankovat nešlo.
Strkali jsme tam pak i 100 Eurovku ale pak nás zachránil pumpař
který otevíral až v 8:00. Čekali jsme jen hodinu.
Nakoupili jsme tedy něco pro manželky a příbuzné a vydali se na zpáteční
cestu do Čech.
Salut France - zase někdy na vodě - ale asi již beze mne !
|
