Úderem desáté hodiny se začala likvidovat prkenná podlaha mola.
 
Likvidace proběhla rychle a tak jsme se mohli pustit do nové podlahy. Nastal však nepředvídaný problém .
 
Trámky které přivezl Tumba nestačí, je jich málo a jak naznačuje pohled Jardy Sýkory nastane zdržení .
 
Je třeba dát dohromady nějaké "mony" na další trámy ale kde je vzít . Jarda si přinesl vercajk na nahození omítky .
 
Nakonec se prachy sehnaly, trámky dovezly a po krátkém hledání se našel i kdesi pečlivě uschovaný sud s impregnací který
zde zanechal wehrmacht. Nastala chvíle pro dva pracovníky - tak zvané impregnatéry - natěrače rakví z pohřební služby .
 
A šlo se na to Chylís pečlivě rozměřil vynesená podlahová prkna na "dvoustovky" a "dvěstětrojky" .
 
Nastalo hlasování které vedl Jarda Sýkora /propagoval / - kdo je pro rubovou a kdo pro lícovou stranu prkna.
 
Vyhrála lícová strana a tak experti na vrtání a šroubování Tumba, Pepíno a Filip začali pokládat rubovou navrch .
 
Jarda Sýkora to nesl těžce a během celého pokládání to nemohl klukům zapomenut Oldík si myslel své .
 
Druhá část mola již šla pokládat rychleji a tak bylo třeba rychle a odborně zvýšit dveře v pantech aby nedrhly podlahu.
   
Zatímco se dodělávala zadní část mola v přední části pod dohledem Verunky dokončoval práci Filip Lepík.
 
Olda se chopil motorové pily a Michal zapojil přívod proudu což bylo znamení že se blíží konec.
 
Pepa Neuwirth provedl závěrečný a poslední zářez prken a bylo hotovo. Pracovalo se s krátkou přestávkou cca.10 hodin.
 
Na molu zůstane jen historická lavička na které seděly mnohé velké osobnosti vodáckého světa.
 
Pohled zepředu - dříve a dnes.
 
Pohled zezadu - dříve a dnes.

   

Ještě ale není hotovo - bude se pokračovat.
Omlouvám se všem fotograficky nezaznamenaným členům oddílu kteří se nenašli na fotkách, příště se zaměřím na ně.
Poděkování také patří Maškovým za přísun svačinky ve formě koláče.

Odpracované hodiny jsou evidovány v sekci pro členy.