Sever proti Jihu,
              První dva nominační slalomové závody proběhly na druhé straně zeměkoule
              ve městě Kawerau tuto sobotu a neděli 26.- 27.1. Byl to boj severu proti jihu…
              Hlavní trenér severního ostrova Martin Hammer měl velmi početný tým válečníků, kteří
              bojovali o místa v juniorském reprezentačním týmu. Kvantita severu měla trochu nevýhodu,
              neboť Martin musel občas se zoufalým pohledem vysvětloval svým svěřencům, proč jsou
              některé brány zelené a proč některé červené…

   
Protože jsme se dozvěděli, že Vávrovo letadlo už dosedlo, jeli jsme s náčelníky severního i jižního ostrova rychle Vávru přivítat k Mikovi Dawsonovi.
Vávra vyzařoval odhodláním být ještě aspoň deset minut vzhůru, než ho sejme JET-LAG. Vávra se zapřel a do rána bylo veselo. Já pak při noční
cestě zpět jsem musel dát interview, mně stavějící paní policajtce – nakonec však chtěla nadiktovat do blikajícího diktafonu pouze mé jméno.
Povídám Vlašák a ten divný přístroj mi pak na displeji ukázal NO ALCOHOL - a ona mě řekla GOOD NIGHT - ještě že jsem neřekl pivo.
 
                          NO ALCOHOL                                                             Ti nejstatečnější protinožci z Foukyho týmu…
 
Sportovci se před výkonem pořádně vykrmí a byl jsem požádán o stavění trati - aby prý nominace stavěla nezávislá osoba. To je v Čechách jev
zatím nevídaný.
 
Když Martin a Fouky zjistili, že trať v pátek sám asi nepostavím a oni své sportovce nebudou moci druhý den koučovat, postavili jsme společně
trať za hoďku a jelo se dát zdravici Vávrovi.
 
V místě, kde spíše čekáte Tarzana než vodáka, se sjelo mnoho desítek nadšenců do slalomu. Zazávodili si, každý večer se pobavili
a zase se v klidu rozjeli domů. Evropana ten věčný klid dovede hodně rozhodit.
 
Vybavení, co používají Zélanďané v buši, jim můžou závidět i Resulťáci. Nikde žádný stres. Na startu minutový a někdy i devadesátivteřinový
startovní interval a po každé odjeté skupině hodinka přestávka. Ze závodu na dvě, tři hodiny si udělali akci na celý den.

Fouky, hlavní trenér jihu, zvolil kvalitu před kvantitou a přicestoval tisíce kilometrů pouze s těmi, kteří teoretickým testem jak se jezdí slalom
již prošli a pravděpodobně už i v lodi seděli. Oba dva byli nakonec po první části nominace spokojeni. Martin bral sice více míst v nároďáku
pro sever, Fouky se zase utěšoval vyšší procentuální úspěšností jižního týmu, tři z devíti jsou ve hře. Líté boje budou pokračovat příští víkend
o cca 400 km více na jih pod elektrárnou Mangahao.
 
Když oba náčelníci viděli divoké bojiště, zkusili si to rozdat mezi sebou s tím, že ušetří životy svých válečníků. Nakonec ušetřili životy své 
a nechali koupat své svěřence. Nicméně jsem byl ale mile překvapen, protože ti nejlepší  vůbec špatně na vodě nejezdili.
Za rok či dva je můžeme vidět v první světové desítce juniorů. Fouky i Martin na NZ pracují dobře.
   
                               Holky ze Sušice                                                   Fouky pomáhal jižnímu ostrovu jak mu jen síly stačily.
 
Kája si hlídala svoji mladší ségru, aby jí pak zase mohla trápit a já si speciálně pro druhý závod postavil trať na míru a jel jsem jak raketa.
V reproduktorech jsem pak po celou jízdu slyšel : „Vlada is paddling as a young boy......“
 
Pro Aninu to byl trochu namáhavý a zároveň adrenalinový zážitek. Jezdila demojízdy, měřené předjízdy a poté dvě své jízdy. To by chlap nevydržel.
A Tonička překvapila úplně všechny a nejvíce nás. O závodech nechtěla ani slyšet a v sobotu ráno jí to v hlavě přecvaklo a nedala pokoj, dokud
nedostala číslo a neseděla na startu..... a pak jela jako drak.

Tak to je tak v krátkosti z překrásné země vodákům zaslíbené dnes vše a nějaké výsledky by mohly být časem
zde
http://www.slalomnz.org.nz/

 


www.skhubertus.com