Ředitel závodu: Jiří Abraham Vrchní rozhodčí: Zdeňka Rychterová Stavitel trati: Tomáš Abraham


  
Benátky nad Jizerou - hezké prostředí s nebývalou a unikátní kulisou okolí trati, skvělé počasí, výborná nálada.
     
Vláďu Galušku dnes v tom vedru dvě jízdy docela zmohly. Raději si měl zajít na jednoho Rampušáka.
  
Krom toho - právě dole na trati bojuje jedna z mnoha zástupců Sušice - Anna Galušková.
  
  
Gábina Kvapilová č.2 - jedna z několika málo zástupců Karlových Varů.
  
Karolina Nováčková s rodinou. Snad rodina rozšíří klub Hubertus o další slalomáře. Tentokrát tu v Benátkách byli jen 4 zástupci.
  
         Martin Kvapil - Slávie K.Vary.                                                                   Karolina Nováčková - Hubertus K.Vary.
  
  
Martin Dolejš je po jízdách a právě sleduje jízdu Kateřiny Hoškové - zástupkyni Hubertusu a její smolnou "padesátku" na brance č.6.
Jure MEGLIC na OH v Riu dal navlas stejnou "padesátku" jako by jí od Kateřiny okopíroval - jen půlka hlavy pod brankou.
  
Pak již to byla čistá jízda.
  
Je po závodech a nadchází diskusní část dne.
  
Po sobotních jízdách se trať zaplnila zájemci o trénink.
  
Dalším zástupcem Hubertusu v Benátkách byl Michal Nováček /C1/ s dcerami. Třetí /slalomář?/ je na cestě.
     
Kvapilovi - početní zástupci Slávie Karlovy Vary. Gábina nemůže za žádnou cenu dostat z vody nejmladšího zástupce na kajaku.
  
           Martin Kvapil bezúspěšně pronásleduje nejmladšího z oddílu.                 Připravuje se vyhlášení nejlepších závodníků. Sušičtí dopadli velice dobře.
 
Jako součást sobotního závodu „O štít města Benátek" a nedělního závodu „O cenu Tyrolitu" se jel Pohár předáků.

Nejlépe rozjetou jarní část českého poháru měl ze sušických závodníků Jáchym Švejd, který do Benátek přijel již jako jistý vítěz soutěže. Druhým místem v sobotu a vítězstvím v neděli pouze potvrdil, že mu titul nejlepší předžák České republiky náleží právem. Jáchym v této věkové kategorii zůstává i příští rok, přičemž největší jeho konkurenti odcházejí do kategorie žáků. „Doufal jsem, že poslední závody zajedu dobře i když jsem byl hodně unavený po oddílovém soustředění ve Slovinsku. Celý rok byl moc fajn, závodit mě moc baví a soupeři jsou často i kamarádi," svěřil se vítěz českého poháru předžáků.	Bára Galušková se před posledními závody dělila o první a druhé místo s Amálií Šrétrovou z Kralup nad Vltavou a bylo jasné, že kdo bude chtít titul, musí v Benátkách vyhrát. Bára nedala soupeřkám nejmenší šanci a v obou dnech zvítězila rozdílem třídy. Jela tak dobře, že její jízdy by stačily na vítězství i v kategorii o dva roky starších dívek. „Trať nebyla úplně lehká, bála jsem se, že něco v tom jezu s velkými vlnami netrefím. Ale nakonec se mně všechny jízdy povedly. Už se těším na příští rok, protože už budu v kategorii žákyně mladší, kde mám hodně kamarádek," bere mladá zlatá medailistka kanoistiku také jako zábavu.
	Poslední sušický reprezentant Adam Pechlát byl mezi nabitou kajakářskou konkurencí v sobotu na 16. místě a v neděli obsadil místo třinácté. Jako jeden z mála odvážných českých předžáků se pustil do soutěžení i v podstatně technicky náročnější kategorii C1 (kanoe jednotlivci), kde skončil celkově na druhém místě. „Letos i v této nejmladší kategorii vše vycházelo. Aby nejlepší nejmladší kajakář a kajakářka ČR byli z jednoho oddílu, to se asi ještě nikomu nikdy nepovedlo. Reakce od pár trenérů byla „No, když vy máte v Sušici ten bazén s protiproudem a můžete s děckama jezdit na divoké vodě celý rok." Je to tak, v tom máme velkou výhodu," byl po závodech spokojen trenér KVS Sušice Vladislav Galuška. Na snímku vlevo: Adam Pechlát, Jáchym Švejd a Bára Galušková.

  
  
Gábina Kvapilová - Slávie K.Vary - jednou na prvním a podruhé na druhém místě.
  
               Gábina ještě také na třetím místě.                                                   Připravuje se zlatý hřeb dne - vypouštění lampionů.
  
O horkovzdušné lampiony byl nebývalý zájem.
  
Jednu chvíli to vypadalo jako v nějaké převlékárně "bombarďáků".
  
Posílal se pozdrav našim slalomářům do olympijského Ria.
     

  
Celý tento prostor bude v budoucnu oplocen a opatřen cedulí "SOUKROMÝ MAJETEK VSTUP ZAKÁZÁN".
Vzpomínám na staré časy, kdy prostor byl pro všechny volný a na slalomy jezdili:
   
Petr Sodomka, herec Míra Vladyka, Zdeněk Grossmann a Vlasta Lepík a další......ty už dnešní mladí moc neznají.

Mušketýři v peřejích
Autor: Václav Cibula
 
Skvěle napsaná kniha popisuje závodní i životní dráhu třech nejslavnějších vodních slalomářů 70. let - Petra Sodomky, Karla Třešňáka a Jaroslava Radila,
ale nejen jich a přibližuje dobu ve které tito závodníci trénovali, kdy spolu projezdili pěkný kus světa, desítky řek a tisíce slalomových branek a popisuje
historky u kterých jsem se opravdově zasmál i skoro pobrečel. Tato oblíbená trojice vozila ze světových šampionátů jednu medaili za druhou ale všichni
stále zůstávali obyčejnými lidmi. Patřili do generace, která jezdila vodní slalom především pro radost a své potěšení. Přesto dnes již jejich jména zná
málokdo a právě proto vyšla tato kniha. Ve svém úvodu kniha popisuje život každého ze tří sportovců zvlášť, větší část je však věnována významným
závodům (1969 St. Maurice, 1972 Mnichov, 1975 Skopje atp.). Součástí vazby jsou i černobílé fotografie na křídovém papíře.

Úryvky z knihy:

 „ ...Jistá firma v průběhu šampionátu půjčovala závodníkům své vozy, čehož Sodomka, Třešňák a Tonda Brabec - zvaný trpaslík - patřičně využívali.
Potíž tkvěla pouze v tom, že nikdo z nich neuměl italsky ani slovo, jedině Tonda se poctivě našprtal větu:
Dobrý večer, slečno, prosím za 200 lir zmrzlinu....
Československou trojici stavěl policista. U okýnka zasalutoval a chtěl nejspíš doklady. Tonda jež měl pod zadkem složených pět svetrů
aby vůbec viděl na silnici, neztratil duchapřítomnost a suverénně, bez jediného škobrtnutí, vychrlil jedinou naučenou větu o zmrzlině.
Muž v uniformě zalapal po dechu...".
„ ...šířky kanoe z 80 na 70 centimetrů, změnila se také technika a způsob jízdy. Naši borci proto už na jaře dokončovali nový typ kanoe
se jménem Šipka. Chyběly jí však potřebné jízdní vlastnosti a tak po dvou závodech se název Šipka rychle měnil na - kládu...Tak těžce jezdila."
(Tehdy si stavěli závodníci lodě sami)

 „ ...hranice v Dolním Dvořišti. Hned po příjezdu byli přivítáni pokřikováním celníků a pohraničářů. Museli odvázat všechny lodě z vleků, vyndat věci
z autobusů a postavit se ke svým zavazadlům, která se skládala nejen z oblečení a vodáckých potřeb, ale také ze stanů, vařičů a zásob jídla
na čtrnáctidenní pobyt. A tak ti, kteří odjížděli reprezentovat vyspělý socialistický stát, stáli každý před hromadou zavazedel
v reprezentačních teplákových soupravách s nápisem ČSSR na prsou jako zločinci před státními úředníky..."

„ ...Švýcaři. Věčně se kolem našich borců točili a nakonec chtěli vyměnit teplákové soupravy. Jak by také ne. Nápis ČSSR něco
ve vodáckém táboře znamenal. Jejich neodbytnost nakonec slavila úspěch, jenže mílí chlapci ze země ovčího sýra, průzračných jezer
a přesných hodinek se namazali jak zákon káže a v našich reprezentačních teplácích pak v notně zbědovaném stavu polehávali v rohu u zdi..."