Na Hubertusu jsme na něj hodně dlouho nenarazili, jeho loďka je porytá loňským, možná předloňským prachem.
Naše tajná služba se tedy vypravila do Brazílie, aby tam našla jeho stopu, stopu Dušana Macečka alias „Cendyse“.
 
  
12 hodin letu a celkově téměř 10 tisíc kilometrů vzdušnou čarou jsme museli urazit, než jsme našli malé familiérní letovisko JERICOACOARA.
  
A pátrání se vyplatilo. Po pláži jsme viděli ubíhat ve svém rytmu Cendyse, aby jsme ho o několik chvil později zaznamenali na pobřežním skalním masivu.
  
Jak jsme zjistili, celou dobu se tam živí mořskými plody, což zaznamenala i naše skrytá kamera.
  
Večer samozřejmě vyhlíží nejen zapadající slunce, ale jeho pohled sem tam zabrousí i po přilehlé pláži.
  
Je-li jeho pátrání pohledem úspěšné, večer zakončí při živé hudbě v některém Limone Baru nebo v restaurante Mineiro či Aprazível.
Jsou zde i bary a diskotéky které jsou otevřeny až do rána, ve kterých si můžete užít noc plnou hudby a tance. To však není pro něj.
  
Zde je to „hnízdo“, kde celou noc Cendys tvrdě pospává, aby hned po ránu uchopil prkno a vyrazil do vln.
  
No myslím, že při pohledu na okolí místa, které si vybral k životu, ještě dlouho o Cendysovi neuslyšíme.
  
 V sousedství jeho chatky žijí lidé s úsměvem a jsou nadšení z každého dne. Večerní a noční život je zde prý velice rušný.
Bary a diskotéky ve kterých si můžete užít noc plnou hudby a tance jsou otevřeny až do rána.
Cendysova chatka je po ránu opuštěná, stopy na pláži nám po něm zůstaly a Dušan zmizel kdesi v okolním pralese.
Kdo teď bude „honit“ body pro náš oddíl?