Na soustředění SCM Jižních a Západních Čech do Francie jsme vyráželi v očekávání, jak nám zimní příprava nafoukla svaly, které se pár měsíců mučily v posilovnách,
tělocvičnách, plaveckých bazénech, na běžkách a ti nejotrlejší je dokonce máchali i v ledové řece. Někdo do sebe přes zimu ládoval knedlíky, někdo špenát
a někdo i syrové maso, aby při záběru na jarní vodě loď letěla.


Už se v té době začalo intenzivně mluvit o koronaviru a leckde v Evropě začaly problémy. Nicméně jsme s vedením i rodiči analyzovali veškeré možnosti i rizika.
Znali jsme do detailu místo, kam pojedeme, každý rodič dostal za úkol své ratolesti naučit dokonale si mýt ruce. Připravili jsme scénář přežití v těch nejhorších
možných případech, které by nás mohly potkat. Podařilo se nám sehnat od kamaráda vodáka podpultovou dezinfekci i spousty roušek pro případ nejhoršího ohrožení.
Prostě tým byl dokonale připraven na expedici. Před odjezdem byly rozdány dezinfekční prostředky a vyjasněno, jak se kdo bude chovat i po cestě.

  
Cestu většina závodníků prospala a čtyři plné mikrobusy do místa soustředění vzdáleného 1750km St.Pé de Bigorre a Pau dorazily po 18ti hodinách.
Sluníčko a 20 stupňů, ideální pyrenejské březnové počasí nás vítalo. Ideální počasí k opalování.


Největší množství tréninků jsme absolvovali na slalomové dráze v PAU, kde se loni jelo ME seniorů a o rok dříve MS seniorů. Pravda, 250 EUR za hodinový pronájem trati
není na první pohled číslo zrovna malé, ale většina juniorů a žáků byla nadšena a porci naplánovaných tréninků na tomto kanále by určitě vyměnila za dárky
pod příštím vánočním stromečkem. Konečně zažili divokou vodu i výtah, který je za minutu z cíle vytahnul na start trati. Kdo by za hodinu sjel Tróju nebo Roudnici 15x??
A kolik by za deset dní prošlapal chozením po břehu bot? To se prostě vyplatí!
  
Pečlivě se hledělo i na doplnění kalorií. Vařily ty nejlepší světové kuchařské týmy, složené z vodních slalomářů.
  
Konečně nemuseli závodníci jíst čufty od maminek a babiček a jedly se pouze delikatesy, které většinou zůstanou kuchařovo tajemstvím. Někteří se však před jídlem raději modlili.

V klidu jsme se soustředili, trénovali a bavili. A k tomu bedlivě sledovali proslovy "českých hradních". Viděli a slyšeli jsme, jak jsou doma všichni připraveni, vše se zvládá,
akorát těch nemocných na koronavirus přibývá.
  
Lazení posledních detailů před tréninkem, vysvětlení trati závodníkům a šlo se na to. Trenérský tým makal jak švýcarské hodinky.

Každý večer probíhala analýza videa.
  
Večery před desátou pro dobré usínání končily odevzdáním telefonů. Často plastová krabička ještě do noci poskakovala a vyluzovala prapodivné zvuky.
Ale závoďáci byli ráno dokonale odpočatí.

Přišla SMSka ubezpečení od starostlivé české vlády, že sice zavřeli hranice, ale do ČR se můžeme jednoduše vrátit.
V Anglii vymysleli, že se raději všichni nakazí, z Itálie všichni utíkali, ve Španělsku, které bylo za kopcem, zakázali vycházení z domů, ve francouzských regionech
zrušili školy a začalo se mluvit o tom, že pan Macron zavře pár obchoďáků. „Bruselu“ se naopak zavírání hranic vůbec nelíbilo a dáma Merkelová mlčela jak hrob.
Kdo se v té EU má vyznat? Takže proběhla jedna dlouhá noční porada.

Ráno se všichni probudili s tím, že vyrážíme na poslední trénink do PAU, poté si balíme věci
a prcháme z Pyrenejí se schovat do bezpečí domoviny a pod máminy sukně.


Pavel Vrba, alias Švejk - na soustředění jako trenér, řidič a fotograf v jedné osobě, nadělal spousty moc hezkých fotek.

FRANCIE  1                         FRANCIE 2

Možná bude i pokračování:
 
Úprk z Pyrenejí - aneb soustředění SCM v karanténě
 

Nikdo to netušil. Bude suchá příprava aneb Musíme to nepodcenit!