| |
Žena nesmí na stupně vítězů? Češku v Tokiu nepříjemně zaskočili
japonští pořadatelé
Na boj o olympijské medaile si bude muset vodní slalomářka Antonie
Galušková ještě minimálně tři roky počkat, ale ve svých dvaceti
letech už v Tokiu může nasávat olympijskou atmosféru. Dvojnásobná
juniorská mistryně světa na kajaku dostala pozvánka pro roli
předjezdkyně.
Na ty si většinou organizátoři her vybírají mladší závodníky, ale na
špičkové úrovni, aby zvládli projet trať, na níž se bude bojovat o
olympijské medaile. Ve stejné pozici si před pěti lety v Rio de
Janeiru zajezdila Amálie Hilgertová.
Předjezdci mají významnou roli při stavbě branek. „Nejprve jezdíme
jednotlivé pasáže a organizátoři vidí, jestli jsou moc těžké, nebo
naopak lehké. A těsně před závody jedeme celé jízdy," popisuje
Galušková, která předjízdy pojímá jako ostrý závod. „Bylo by špatně,
kdyby to tak nebylo. Chci jet naplno, dodržuji i svoje rituály, kdy
chodím spát v určitou hodinu," líčí.
Však také jízda olympijským kanálem sebere dost sil. „Je dost silově
náročný, což mi tolik nevyhovuje. A jak je tu vedro a dusno, je o to
těžší vydržet až do cíle," vypráví Galušková, která při letošním
Světovém poháru v Praze dojela jako nejlepší z Češek devátá.
Celkem je v Tokiu osm předjezdců, po dvou v každé kategorii, jejich
jízdy slouží organizátorům i k tomu, aby si mohli nanečisto všechno
vyzkoušet. Třeba v sobotu slavnostní vyhlášení, po němž však v
Galuškové zůstala hořkost z přístupu japonských organizátorů.
„Řekli nám, že pojedeme jednu zkušební a druhou jakoby finálovou
jízdu a podle toho, jak dopadne, půjdeme na pódium," líčila. A
Galušková dojela třetí za dvojicí kajakářů, byla i rychlejší než
kanoisté. „Tak jsem byla nadšená a oni mě najednou začali vyhánět.
Že jsem holka, tak tam být nemůžu," divila se.
I zástupci Mezinárodní kanoistické federace ji
posílali na stupně, ale japonští pořadatelé byli neoblomní.
„Tvrdili, že pro ženy nemají speciální oblečení na vyhlášení, ale
nakonec jsem se dozvěděla, že ho tam neměl nikdo, takže lhali. Pak
řekli, že vyhlášení žen udělají o den později, což se taky nestalo,
proběhlo údajně ráno, kdy tam vystupovaly paní z televize. Tak
nevím, co si o tom mám myslet. Mrzelo mě takové podceňování žen,"
přiznala.
„Vůbec mi nešlo o to, abych tam fyzicky stála, ale o princip, že při
vyhlášení řekli moje jméno a na stupně šel kluk, to mi nedává
smysl," vysvětluje.
Galušková v Tokiu obývá hotel, kde bydleli při závěrečném přípravném
kempu i čeští slalomáři, než se přesunuli do olympijské vesnice.
„Jsme ve čtrnáctém patře, máme super výhled na město a moře,"
pochvaluje si.
Výhledu si užije dosyta, protože mimo hotel a závodiště v rámci
striktních pravidel nesmí. „Ani potkávat se tu nemůžeme, což je
takové depresivní, ale s tím se muselo počítat," přiznává dívka,
která studuje na ČVUT obor profesionální pilot. „V září mám ještě
zkoušku z matematiky. Učení mi tu leží na stole, asi bych ho už měla
otevřít," usmívá se.
A i když je jejím pracovním snem pilotovat dopravní letadla,
tokijská zkušenost Galuškové dodává motivaci zabojovat i na divoké
vodě. „Přesvědčila jsem se tu, jaký je olympiáda neskutečný zážitek.
Určitě budu chtít udělat všechno proto, abych v Paříži závodila,"
ujišťuje.
Michal Osoba (Tokio), Sport.cz, Právo |
|
|
