Dva dny před koncem našeho soustředění přijela 4 auta české juniorské reprezentace.

Ve zprávách avizovali písek z pouštní bouře až ze Sahary, který zasáhne celou Evropu. Všechny auta v regionu vypadaly jako ty naše. Většina aut z regionu Pau vyrazila srabácky ihned do automyček. My jsme počkali na večerní deštík.

Zdenda byl terčem legrácek. Svým modrým Z si značí svoje helmy od prvopočátku svého pádlování a teď mu ten jeho originální znak „sesosnuli“ pánové z východu pro svoji "speciální operaci". To Z si odmítnul strhnout, protože se prý nebude přejmenovávat.

Závod, který se v PAU již pár let jezdí a získává na popularitě. Dvě jízdy jako kvalifikace, standardní slalom, lepší jízda se počítá.
              
Před závodem na bednu, každý si to může vyzkoušet.
  
V podstatě šlo o dvě jízdy klasického slalomu, lepší jízda se počítala.
Od 10.00 do cca. 16hodin se tedy odjely dvě jízdy. Byl to samostatný závod, nazvaný kvalifikace. Následně se jelo finále o finanční odměnu.
Finále je pouze pro 15-20 závodníků + tři junioři, pozdě večer a za světel. Ve finále pouze sekunda za dotek, zamotaná trať do cca 50s.
Měli jsme od začátku v plánu jet pouze kvalifikaci, protože jsme museli odjet domů. Nicméně i kdyby jsme vyjeli finále, nestandardní závod na 50s
neměl pro nás takovou cenu a stejně by jsme jeli domů. Pro nás bylo přínosem porovnat se s kompletní českou repre v těch dvou prvních jízdách
standardního slalomu a ne se tam někde motat za tmy. V nabité konkurenci v K1Ž bodovala Veronika Tůmová z Hubertusu a skončila těsně čtvrtá.
Takže nakonec nebyly žádné výčitky z předčasného odjezdu za maminkami z Pyrenejí do Čech.

  
Olda zcela nechápe, na čem ujely slečny z jeho SCM chvilku před startem Champion race. Kluci toho asi tolik nezezobli.

C1M                         C1Ž                           K1M                          K1Ž
           

No a po závodě jsme vyrazili k domovu.

 Jedna prasklá hadice v Oldově autě nás ještě před Toulouse na hodinu přibrzdila. Ale Olda Weber to vyřešil excelentně.
Na benzínce koupil pevnou samolepku, tu kolem díry na hadici přilepil, obmotal plastovejma rychlospojkama a pomohla i Tesa páska.
A pak už bylo dojetí domů na vyšší moci. Ta pomohla a zbylých 1 500 km jsme to dali v průměrné rychlosti 120km/h.
Olda by zasloužil na tyhle dlouhé reprezentační zájezdy auto s nájezdem menším než 300 000 km.
 

Poděkování patří Jihočeskému kraji za podporu SCM Jihozápad.
Díky podpoře jsme absolvovali podstatně více tréninků na slalomové dráze v PAU, než by bylo v našich finančních možnostech.



      Poděkování patří i Vláďovi Galuškovi za report z akce ve Francii.