|
Jiří
Sýkora
jirisa@sbcglobal.net
Ne mnoho dnešních členů oddílu si bude pamatovat na Jirku
Sýkoru.
Moje nejúsměvnější vzpomínka na Jirku:
Stavěli jsme tehdy nové kajaky. Ke mně domů do kuchyně, v prvním
patře jsme dostali "kopyto" oknem.
Odpoledne jsme začali stavět. Předgel, druhý a pak sklotextil. Ten jsme
nastříhali v ložnici na posteli.
Peřiny jsme přehodili závěsem, látka jako látka. Když jsme položili druhou vrstvu
sklotextilu aby
to bylo
lehké
ale pevné - dolaminovali jsme a
odešli, Jirka domů a já odejel na chatu kde jsem tehdy s
rodinou pobýval.
Druhý
den ráno jsem se jel podívat na vytvrdlý výsledek naší práce.
Vidím dobře??... před domem stál hlouček
asi 8 obyvatel našeho domu a hrnuli se ke mně:
"Co to tam
v bytě provádíte... celou noc jsme nespali....to je děsivej smrad !....
křičeli všichni.
Ona totiž, když začala "reakce Polyesteru" tak to tedy byl ohromný puch který
se linul do všech škvír v baráku
a nenechal v klidu jeden čichový orgán.
Dodnes vzpomínám na zkřivené tváře nevyspalých obyvatel našeho čtyřpatráku. Jirka mi
pak jednou psal z Ameriky že to tam vypráví lidem znalých věci jako
úsměvnou příhodu z Čech.
Při práci jsme tehdy plánovali jak "utečeme" do Ameriky a co tam
všechno na vodě sjedeme.
Nakonec to uskutečnil
jen Jirka sám.
|
