11. díl z Kroniky - SK HUBERTUS K.Vary
Kronika je vedena od 25.11.1978

Zima 2003 - 2004 nic moc začala v půli prosince. Jáchymováci nakoupili děla ale už nestihli vykopat vodu zato vykopali rybníček na konečné tisícovky, možná by se v něm dalo v létě koupat. Bejčák je stále prázdný. Jezdí tam jen Cendy, Markéta a já. Od půli února se na Bejčák nastěhovala Karolína která učí skopčáky a Holanďany plužit pod hlavičkou lyžařské školy JPK. Po jarních prázdninách tu pak chcípl pes. Ještě na Velikonoce přijelo pár zoufalců i když byly super podmínky ale vlekaři byli v přesilovce. Týden po Velikonocích skončily vleky i když byla spousta sněhu ale nebyli lyžaři.
 

 
Klínovec jezdil ještě v půli května ale to my již jezdili na vodě a kolech.V KIWICUPU si Markéta vylezla na nejvyšší příčku na bedně. Vodácká sezona nevybočovala z normálu. Vážně to již berou jen Buchtlíci, Tumba a z přespolních Tonda Rajšík. Karolína po návratu ze Švédska si nevyjela ani účast v ČP. Evička odjela do Finska, Sýkorky přestali chodit na Hubertus akorát z jejich rodiny chodí Heda se psem. Jarda asi běhá kolem nového přírůstku - taky Jardy. Malé Sýkorky se zabývají hokejem a Červenka aby nezůstal pozadu tak tam natlačil malé Červíky také. Pomalu už nejsme schopni se sejít ani na závodech jako jsou Sušice nebo Hubertus. Nejezdí ani Komeník který maká na baráku někde v Božíčanech. Oldík jde na operaci s rukou, ani neudrží pádlo. Když někam jedeme tak se všichni vejdeme do tranzitu a protože se tam již nevejdou kola tak s sebou bereme "inlajny". Katka snad nejela ani jeden závod, dobrou sezonu měli Buchtlíci - oba jsou v REPRE - Martin do 23 let a Michal v juniorech.


Kromě obvyklých atrakcí jedeme i SP. Už v listopadu 2003 jsem na cyklistické vyjížďce zjistil
že ve Stanovické přehradě je vypuštěná voda a chybí tam určitě tak 7 metrů.Bylo tak málo vody
že se nechalo přejít po mostě který je obvykle 6 metrů pod vodou. Mattonkáři tomuto mému
sdělení nepřikládali přílišnou váhu a to až do prvního pracovního jednání přípravného výboru které
se konalo v lednu 2004 v Puppu. Po potvrzení mé zvěsti ředitelem Povodí byl náhle problém na světě. Za celou éru Světových pohárů se ještě nestalo že by ho "odpískali". A teď to tak vypadá. Náhradní řešení trati závodu na Hubertus můžu poslat tak akorát MČR dorostu ale SP? Našlo se řešení. PO si vzpomnělo využít možnosti mimořádných manipulací na přehradě Březová. Musí to však schválit všechny zúčastněné složky PO, rybáři, ŽP....... O co tedy šlo ? Napustit přehradu o
1 metr nad povolený stav a pak vypustit 1 metr pod povolený podstav. Na horní hranici jsme se mohli dohodnout ale na spodní nekývli rybáři. Velkou pomocí nám byly mé dobré vztahy s hejtmanem Josefem Pavlem s dřívějších dob. Další posilou byl šéf dispečinku PO. Při jednání na KÚ pak předseda Místní rybářské organizace prohlásil že vypustí-li se voda pod povolenou hranici podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Ujistil jsemho že klidně může podat oznámení na pachatele známého a že mu klidně půjčím svojí občanku ať si ji opíše. Nakonec to rozsekl zástupce Krajského rybářského svazu který mu sdělil že Místní organizace není právní subjekt a tak si mohou říkat co chtějí. Na chvilku se mi ulevilo když jsem v ruce držel povolení k mimořádné manipulaci přehrady. Když jsem však nakonec spočítal startovní intervaly a minimální průtok /17 kubíků/ tak mi nakonec chybělo skoro jeden milion kubíků vody. Už to zase začalo vypadat na zrušení SP. Naštěstí pomohlo PO a vytáhlo poslední trumf a to přehradní dílo Podhora na Horní Teplé které zajišťuje pitnou vodu pro Mariánské Lázně. Holt budeme muset do Mariánek dodat místo pitné vody Mattonku. Na akci voda tekla v síle 17 kubíků a za posledním závodníkem se okamžitě zavíral kohout na  přehradě. Kdyby vrchní rozhodčí nařídil opravnou jízdu tak by jsme byli v ....... . Velkou váhu přikládali Mattonkáři "Neckyádě", zato já ji podcenil a pustil z přehrady 12 kubíků. Hned první startující jel v plavidle ve stylu RAKEV no a samozřejmě se "prásknul". Nikdo nevěděl zda je uvnitř nebo ne. Museli jsme s Vdolkem sundat saka a jít zachraňovat. Příště na NECKY pustíme maximálně 7 kubíků. Kulturní program byl jakovždy celý týden. Buty, Divoký Bill, Střihavka, Chinaski, Kryštof. Párty byla v Poštovním dvoře a na hradě Loket. Ještě jednu vzláštnost měla Kanoe Mattoni 2005. Přihlásila se výprava z Íránu - která nikdy nikde nebyla, nikdo ji neznal, nejeli 1. a 2. SP a nebyli přihlášeni ani na 5. a 6. SP - divná věc. To ani nemluvím o tom že se hlásili do všech kategorií stejní borci, vrchol všeho bylo že přijeli bez lodí. Nevydržel jsem napětí chvíle a pod tíhou věčných teroristických útoků jsem navštívil Policii ČR se žádostí o prověření přihlášených Íránců. Výsledkem byla účast protiteroristického komanda na prvních koncertech před Thermalem.

     
Nakonec se ukázalo že Íránci to s tím islámem moc nepřehání a na party v Lokti se s holkama
ze závodní kanceláře nalejvali alkoholem se slovy, že je Alláh na takovou vzdálenost nevidí.

 




 

Na Hubertusu se opět jedou pouťáky v režii Kláštereckých - je to zrovna na moje
narozeniny ale tentokrát je to jen komorní oslava a bez kapely. Mejdan s kapelou se
koná až v srpnu. Hraje tam D+D Kvintet + Kalandr revival - muzika kterou všichni
známe a máme rádi. Na oslavě se podílí Filip, Jarda Červenka, Martin Tůma a Sedloch.
( Cendy se nějak vytratil.) Kolařské akce jsou tradiční - po Velikonocích první víkend
se jede Kozelka. Tam to šlo dobře ale zpět druhý den po mejdanu celou cestu v dešti.
První týden v červenci jsem vyrazili s Adventurou do Bulharska kde jsme přejeli Pirin
a Rodopy - v naprosté pohodě. Kolovandr se konal na posledním pohoří které jsme v
Čechách ještě nejeli a to Javorníky v sestavě: Pavla, Machanik, Turek, Magu, Jane,
Šalík (pustila ho samotného Dračice), Marketa a já. My jsme pak s Markétou ještě
pokračovali do Bílých Karpat. Tím jsme sjezdily všechny České hory a příští rok se
těšíme do Polabské nížiny nebo do Kolína - to by s námi mohl jet i Vašík Matoušků.



Již druhý rok se chystáme na opravu Bejčáku. Již minulý rok jsem nechali zateplit cimru
po Trmalovi a obložit stropy ve společenské a na pětce. Ještě vloni na podzim jsme s
Markétou vybourali pelechy ve společenské a zjistili jsme že je místy vidět škvírami skrz
zdi ven z chalupy. Sádroše nám udělala firma Martina Friče ale do střechy se nikomu
moc nechtělo. Nakonec se do toho dal Cendys s Tumbou. Sotva shodily starou střechu
zmršilo se počasí a tak si to klucí pěkně užili. V e stejnou dobu Jáchymováci káceli
Mosera a Gerbis tahal vodu pro zasněžování, jako vždy všichni a vše na poslední chvíli.
Domluvil jsem s Gerbisem že natáhne od studánky vodu k Bejčáku. Střech již byla
hotová a tak jsme  honem ještě dodělali pelechy ve společence a přivezli "telku" a
zase nám vytrhnul trn z paty Pepíno se svýma rukama a nářadím. Vodu jsme položily a
při té příležitosti jsme si přetrhli oba přívody elektriky které nejsou hluboko. Třešňák
přivezl uhlí  a za dva dny napadl sníh a již neslezl - zase jsme to měli s odřenýma krkem.
Jediným hmatatelným důkazem našeho stavebního úsilí je že Tumba s Magunou strávili
po letech několik nocí na Bejčáku což dokládá prudké zvýšení komfortu. A to ještě
uvažuji nad vybudováním "sprcháče" pod schodama do horního patra. Než půjdu do
penze bude z Bejčáku interhotel s pěti hvězdičkami.

         



         

Závěrečná část umístěna 18.3.2006
z 2.dílu Kroniky  SK HUBERTUS zpracovává do elektronické podoby K.Houf.
  Zápisy jsou přepisovány ve zkrácené podobě a jsou vybírány pouze zajímavější pasáže.
Některé grafické prvky nejsou v kronice použity.
c 2006