18. díl z
Kroniky - SK HUBERTUS K.Vary
Kronika je vedena od
25.11.1978
Kiwi cup se konal 22.3.2014,
ale to už dva týdny neležela na Neklidu ani vločka. O co míň bylo sněhu,
o to větší byla legrace. Závodilo se jednak na kolech – děti u Rumbáče a
dospělí ve sjezdu „ na krásu„
od Rumbáče k Matouškům. Na kolech z první republiky v dobovém oblečení to
byla paráda.
To že nebyl sníh nemohlo nikterak vykolejit Telemark team, který předvedl
lítý lyžařský boj na historických lyžích po trávě pres četné krtince.Den
nato, tedy 23.3.2014 konečně letos napadalo ( asi 5cm ) o to ale už nikdo
nestál a kola vleků se ani nepohnula, stejně by to na lyžovačku nebylo.
Za celou zimu
2013-2014 mrzlo celkem asi jen 8 dní a ani v těch dnech teplota neslezla
pod -10°C.
10. března 2014 už po sjezdovce vesele lítali motýli a na Neklidu se
lyžovalo naposledy.
 
 
V půlce března 2014 měl Vlasta Lepík za
sebou asi 5 tréninků na vodě ale nedá se říci, že na divoké.
Zatímco v březnu teče Hubertusem obvykle 20-30 kubíků, tak v letos teklo
průměrně jen 9 kubíků a to
vyvolává obavy jaký bude průtok v letních měsících. Tréninky mládežníků v
první půlce března nebyly,
řekl jsem si, že počkám až se někdo z nich ozve alespoň s dotazem kdy se
začne. Místo toho se
přijela v půlce března předvést Míša Maňasů se zbrusu novou sádrou na
ruce, kterou má nosit 8 týdnů.
Zdeněk Leitner si zase pořídil angínu a možná také i mononukleozu. Letos
to tedy opravdu nevypadá
na podařenou sezonu a čest klubu budou opět hájit dědci. Nevydržel jsem to
a obvolal jsem mládežníky
na začátku května, jestli by náhodou nechtěli potrénovat. Kačena se
omluvila, že za pár dní maturuje a
tudíž je "too bussy". Přišla Míša, vychechtaná mobilní závislačka Lída s
novým mobilem a nachrchlanej
Zdenda Trumpeta, který nevyléčený kašel podpořil rozplavbou a tak zase
ulehl a další tréninky vynechal.
Do Sušice letos jela z mládeže jen Lída
a Míša ale zato skoro celý dospělý (spíš veteránský) mančaft.
O tom, že se spíš pařilo než závodilo je zbytečné psát. Za zmínku stojí ze
sportovní oblasti jen to, že
Červík zařízl Tumbu i Filipa, ale je třeba říci, že Filip a Cendy běželi v
sobotu Karlovarský půlmaraton
Filip za 1:26:57 na 72. místě a 44. ve své kategorii a Cendy za 1:36:45
celkem 239 místo a 11. místo
ve své kategorii. Celkem běželo 2032 borců - a z toho důvodu přijeli do
Sušice závodit jen na neděli.
Zato ve společenské oblasti jsme se moc nevyznamenali. Mladý Sýkorky a
Červík vyrazili večer za
kulturou do Sušice a skončilo to bitkou. Tomáš dostal před hospodou na
čelist a asi jak upadl, tak si
rozbil hlavu o obrubník a Ondra ho našel v bezvědomí, se zapadlým jazykem
a modrým okrouhlíkem
kolem rtů samotného před hospodou. Rozdejchal ho a zavolal záchranku,
která přijela z nemocnice
která je vzdálená jeden kilometr až za 25 minut – co by tak tomu asi řekl
pan ministr zdravotnictví ?
 
Tomáše prý napadli jakýsi týpci které
zrovna před pár dny pustili z kriminálu a v Sušici si s nimi nevěděla
rady ani místní policie. Ondra pak zavolal z hospody Michala a to asi
neměl dělat, protože ten když viděl
bráchu v bezvědomí pustil se do těch kriminálníků a pak zase místní
policajti volali Jardovi Sýkorovi v půl
páté ráno ať ho přijede zabrzdit, že na něj ani s pendrekama nestačí.
Druhý den v poledne se pak Tomáš dostavil na závodiště s podepsaným
reversem a 7 štychy na palici - moc rozumné to rozhodně asi nebylo.
Měl velkou kliku, že ho našel právě Červík, který má první pomoc
profesionálně zmáknutou ze školy. Aby
toho nebylo málo, tak Karáčovi který s námi pobýval na závodech zazvonil
telefon v pět ráno. Policajti mu
volali ,že honili v Praze nějaké lumpy a museli Karáčovi rozmlátit dveře
od kanceláře...ať si to jede pořešit. |
|
Na konci května 2014 nás opustil ve věku 66 let kamarád a nositel dobré
pohody Honza Novák,
který vjel při cestě do špitálu, kam se jel objednat na operaci kolene, do
obrovské louže na silnici před
Ústím,
ztratil vládu nad vozidlem a vylítl ze silnice. Jeho spolujezdec
jako zázrakem přežil.
Závodní sezona se nesla ve stejném duchu jako
ty předešlé jen s tím rozdílem, že Tumba přestal jezdit
ČP
a Filip na poháry jezdí jen z povinnosti a hlavně také kvůli Ondrovi
Červíkovi a již tvrdí, že je to jeho
poslední sezona na ČP. Asi to myslí vážně, protože je víc běžec než
kajakář. Když Filip něco dělá, tak
je to vždycky naplno a tak se přihodilo, že Filip Lepík má naběháno o dost
víc než Vlasta Lepík naježděno
na kole (a ten
má přes 3000 km). Vlasta Lepík ale na svojí obhajobu musí
uvést, že má od jara problémy s nohou, které se kvapem horší. Na kole jakž
takž ujede, ale chodit a stát skoro nemůže, vlastně ani rovně
ležet (věšet se
zatím nepokoušel). Čeká ho nejspíš asi turné po
zdravotnických zařízeních.
Objíždíme pár pouťáků, ale víceméně bez mládežníků – Trumpeta má nějakou
chemickou olympioničku
a jezdí za ní někam na Kladno, tak jsem ho od jara neviděl, Míša s rukou v
gipsu naskočila těsně před prázdninami a o prázdninách jsem jí také
neviděl, mobilní závislačka Lída chodí místo tréninků randit a
Kačena má studijní program v pořadí : maturita-přijímačky-nástup na medinu,
tak tu snad ani neuvidíme. Největší lempl je ale Lojza Švabčík, ten
se
párkrát objevil ale o tréninku nemůže být ani řeč, prostě se
jenom vozí na lodičce. Nakonec nějakým zázrakem si všechny holky letos
vyjely alespoň 3.VT.
Ondra v ČP ani dorosťákách nic nepředvedl ale v SCM
je a tak se aspoň
dostane spolu s Vláďou Galuškou
na soustředění do Francie. Účast v ČP si nakonec
zajistil 3.místem z
oblastního žebříku. Nejúspěšnějším slalomářem oddílu nadále zůstává
Martin Buchtel
který učí v Budějkách a tak má alespoň kde trénovat.
Oblastní žebřík vyhrál a v ČP skončil na 9.místě a dokázal v letošním
žebříku naložit svému úspěšnějšímu bráchovi Michalovi Buchtelovi. Nutno
ale poznamenat že bratr Michal se začal spíš orientovat na extrémní
kanoistiku a jezdí ty nejtěžší prásky a docela úspěšně.
Na Lipně skončil
druhý za Mikem Dawsonem a na Oetzu byl nejlepší z Čechů a nechal za sebou
a tedy naložil i Vávrovi Hradílkovi.
Na sklonku léta se na Hubertusu objevili tři noví šikovní mládežníci, dva
kluci od turistů a Jana Daneková
ze Sedlečka a tak jsme je hned polapili a zapojili do tréninkového
procesu. Snad vydrží.....U singlířů se nic moc nemění. Nepočítaje Michala Nováčka který je v
Benátkách, tak vede Jarda Sýkora,
který si na vodu odskakuje mezi pobyty ve špitálu. Nakonec tomu neunikl
ani Vlasta Lepík. Z jeho bolavé
nohy se nakonec vyklubal nález na páteři a tak 11.září mazal na
neurochirurgii do Ústí nad Labem,
kde na něm provedli odborníci nutnou údržbu skeletu. Po operaci páteře strávil
tři týdny po špitálech a dva měsíce
si nesměl sednout ale přitom musel dále pracovat. Projektování v kleče by
nikomu nepřál a už by to nechtěl znovu zažít. Na kolo už pak v roce 2014
nesednul a tak ani dodnes neví, jestli na jaře zase bude šlapat.
Rehabilitaci měl ale výtečnou a to sice pod odborným dohledem "doktora"
Cendyse na Bejčáku, kde
si
na podzim plnili svoje brigádnické hodiny při obkládání západní stěny.
  
Cykloparta vyrazila do Heřmanic v Podještědí a byl to jako vždy bezvadný
týden. Za zmínku stojí,
že se po asi deseti letech zúčastnila Maguna s Verčou a dědkem Holubem.
Tumba se ale k účasti
zlomit nedal. Vlasta Lepík si to s bolavou páteří moc neužil, ale bylo to
prý lepší než sedět doma.
V létě Vlasta holkama ještě stačil vyrazit na Solnou komoru do Hallstattu
na kola. Chtěl si tam sjet
Evige Wand než úplně zchromne a povedlo se (tedy sjet a nezchromnout). V
Hallstattu se náhodou
potkali s Danou od Pipase a trochu s ní něco pojezdili a setkání to bylo
dobrodružné.
Vlasta s Markétou večer za tmy seděli s kytarou u lahvinky červeného a
Dana, která přifrčela večer a
už za tmy se šla podívat k jezeru, když tu zaslechla známou muziku a tak
si pro sebe říká:
...."ten hraje skoro jako Vlasta a taky skoro stejně zpívá".....
Nedalo jí to a šla se podívat kdo to tam tak muzicíruje a než ale
došla přes louku, tak se jí rozvázala
tkanička u boty, tak si poklekla aby si botu zavázala a položila si vedle
sebe na trávu klíče od auta které
držela v ruce a ty už tam samozřejmě zůstaly ležet. Když ráno zjistila že
nemá čím zamknout auto, tak
jí došlo co se přihodilo a šla klíče hledat. Jenže se stala chybička -
když přišla na louku, zjistila, že je
čerstvě posekáno. Asi po hodině společného hledání nalezli kroužek od
klíčů, o sto metrů dále baterii
a ještě dále tělo klíče nasekané na tři kousky asi centimetr veliké. Auto
tedy zůstalo odemčené, věci si
dala do auta k Vlastovi a společně vyrazili na kolo. Jakub, syn Dany, pak
musel v Německu sednout na motorku o přivést mamině do Hallstattu náhradní
klíče aby tam nemusela v autě přezimovat.
 |
|
)