20. díl z Kroniky - SK HUBERTUS K.Vary
Kronika je vedena od 25.11.1978

 
Když se Vlasta Lepík vyležel v nemocnici po operaci páteře v říjnu 2014, přišly volby do zastupitelstva města. Původně už ani nechtěl znovu kandidovat (KOA), ale Žemlička nepřipustil na toto téma žádnou diskuzi a tak z druhého místa na kandidátce neměl úniku a skončil po volbách opět v zastupitelstvu, stalo se tak přesně to co čekal, že na něj bude primátor opět tlačit aby šel do rady města - a nebyla jiná volba. Znamená to jeden den v týdnu kompletně zazděný politikařením a navíc každý týden blokovaný nějakou akcí pro město (komisí, radou, zastupitelstvem, představenstvem).
 


Zima 2014-15 začala divně - myši na Bejčák nepospíchají (což je dle mého soudu předzvěstí mizerné zimy). První týden v prosinci 2014 připlul nad Božák mrak, ze kterého se cosi vysypalo ale sníh to nebyl, spíš nějaká jinovatka a spadlo to jen na Božák, tak že na Neklidu a na Abrtamské bylo zeleno, ale NOVAKO Honza zprovoznil už na Mikulášský víkend 5. prosince. Ve stejnou dobu se rozjela Dámská na technickém sněhu, ale stříkat děly se dalo jenom dva dny a zase přišlo teplo. Trochu sněhu napadalo až ve druhé půlce prosince, ale bylo to sotva na skalpy. Vleky na Neklidu se poprvé roztočily 30.12.2014 a vypadalo to na stejně bídnou sezonu jako loni. Sníh připadával max. po 5ti centimetrech ale pár dní v lednu mrzlo, tak se dalo nastříkat.
 
      
 
Bejčák je dost opuštěný, Cendys si nekoupil sezónní permici a tak moc nedojíždí, Lída se za celou zimu neukázala ani jednou. Tumba si sice sezónní permici koupil ale Bejčák mu není dostatečně luxusním sídlem, tak raději dojíždí. Párkrát se objevila Karolína se zbrusu novým přítelem, ale hned napoprvé jim v noci ukradli na parkovišti z auta rakev s běžeckou výbavou pro čtyři lidi a ještě museli absolvovat sepsání protokolu napolicii v Jáchymově, což bylo snad ještě horší než samotná krádež. V průběhu zimy přišli tradičně dvě oblevy a tak se některé víkendy vůbec nejezdilo. Od půlky února se ale udělalo pěkné počasí a skoro šest týdnů bylo slunečno i když každý týden byl aspoň jeden den blizard a vždy při něm padalo pár cenťáků sněhu a v noci klesala teplota lehce pod nulu. Voda ve studánce tekla až do začátku března, ale pak byl průtok tak slabý, že než než načerpali vodu pro Rumbáč (který má od letoška nové nájemce místo Borovice), tak nám stačilo zamrznout potrubí. Snažil jsem se být na horách co nejvíce a kupodivu se moje páteř docela adaptovala a lyžování mi nedělalo žádný výrazný problém i když začátek sezony byl dost krušný a pochopitelně jsem nesměl upadnout.
                                                                                     
                

Vlekaři ukončili sezonu na Neklidu 23.3.2015 po Kiwikapu a hned sundali kotvy z lana. Jak jsem předpovídal, bylo to předčasné protože pár dní před Velikonocemi, které byly 6.dubna, nachumelilo sněhu, že ho za celou zimu tolik nespadlo. Tak se opět spustila sedačka na Velký pátek a do Velikonočního pondělí byla ještě fajnová lyžovala. To už jsem ale nevěděl co dřív, jestli na kolo nebo na lyže. V zimě oslavili Gerbís a Oťas padesáté narozeniny, tak byly dva hodně dobré mejdánky. Kluci (Sýkorka, Gerbís, Kafáro, Pepíno, Simboš) byli s Karáčem zase pár dní na lyžovačce v Itálii a moc si libovali.

       
                  




 

Začátkem dubna přišly vichřice a já měl strach o chatu na Bejčáku aby nám na něj nespadl nějaký strom, což se nestalo, zato ale lehnul jeden z největších smrků u loděnice na Hubertusu. Naštěstí padnul na hráz a ne na boudu, tak vzalo za své jenom vedení elektriky mezi loděnicí a tábořištěm. V těsné blízkosti loděnice ale stojí smrk dvoják a jeden jeho kmen je dost nakloněný nad loděnici a jestli s ním brzy něco nepodnikneme, tak nám přetne loděnici v půli.
 


Díky Filipovi se věci daly do rychlého běhu a Lázeňské lesy přijely porazit nakloněný smrk a s ním vzaly i řadu dalších stromů, které nebyly v kondici. Díky tomu máme za potokem mýtinu a je vidět od řeky na silnici, což nikdy nebývalo a moc nás to netěší. Z poražených stromů zůstaly hromady větví, které se šiknou pro tábořiště, ale bohužel jsou na naší straně řeky, což využili „němčíci“ ubytovaní v penzionu a udělali si táborák pár metrů od loděnice a to takový, že to vypadalo že lehne popelem i loděnice. Nakonec to vyřešil Švarcík s Ondrou Vankem, kteří zavolali na „němčíky“ policii, čímž zachránili loděnici a výrazně utužily už tak dost mizerné vztahy s penzionem.
     


Sezona 2015 byla ve znamení výkonnostního útlumu. Filip přestal jezdit České poháry, které už jezdil stejně jenom kvůli Ondrovi Červenkovi. Tím pádem přestal jezdit ČP i Červík, který ale ještě vycestoval s Vláďou Galuškou a jeho mládežnickým střediskem na soustředění do Francie. Jediným naším zástupcem v ČP je Martin Buchtel, kterého ale celý rok nevidíme, jenom si přijede na Valnou hromadu pro peníze, protože má přeci nárok. Ostatní borci objíždí příležitostně obvyklé pouťáky, spíš pro radost než pro sportovní slávu. Na začátku června jsme jako obvykle pořádali Romantickou noční plavbu na Teplé, které se zúčastnilo skoro
400 lidí, je to poslední pozůstatek po slavném závodě Kanoe Mattoni.
  

  
Tak bídnou sezonu na vodu, jaká byla v roce 2015 si nepamatuji za celou dobu co se pohybuji na Ohři a to je od roku 1961. Minulé roky jsme brblali když v létě teklo pod deset kubíků, ale v roce 2015 teklo celé léto
pod 8 a někdy dokonce pod 5m3/sec. Vjezd do peřeje byl tak suchý, že se na vodu nastupovalo pod peřejí.
 
    
 
Kronikář Vlasta Lepík věděl, že když se nechá zvolit do Rady města, nebude mít na nic jiného čas. Když má být někdo dobrým radním, tak už nic jiného nestíhá. Tak se stalo, že skoro dva roky nenapsal do kroniky ani řádek a kdyby ho Kristián nepoňoukl, tak by už asi ani nezačal. Teď to loví z paměti a starých kalendářů. V červnu 2015 slavila Horská služba 60 výročí založení HS v Krušných horách. Akce proběhla na Klínovci ve velkém "big" stylu s ukázkami techniky, vyprošťování z lanovky vrtulníkem a říznou muzikou. Rok 2015 je pro Vlastu Lepíka dost zásadní a to proto, že jejich Bára v září nastoupila do 1. třídy, což znamená konec legrace, čtyřdenních víkendů a tuláckého života. Naštěstí chodí do třídy s Máťou Kvapilem, a tak tam kajakáři založili buňku. Zima 2015-2016 nijak zvlášť nespěchala. Až do 30. prosince 2015 se dalo jezdit na kole a tak toho Vlasta oproti jiným patřičně využil. V prosinci 2015 sníh na neklidu nenapadal a nebyl ani na začátku ledna.





 



Vleky na Neklidu se rozběhly 15.ledna 2016 a poslední lyžovačka tu byla 26. března 2016.
I přesto se nám podařilo být 40 dní na lyžích. Kluci v oddíle se rozhodli uspořádat lyžařský zájezd do Alp,
'jenže to bylo na poslední chvíli, tak půlka lidí neměla čas. Nakonec odjela parta asi 9 lidí pod vedením
Pepína Neuwirtha do Skiweltu v Rakousku.
 
Na jaře Tumba objednal do oddílu dva nízkotonážní kajaky. Jeden sedlá Verča Tůmová a druhý Bára. K Janě Danekové, která jezdí od předloňska se připojila Anička Turčinová a k nim Verča s Bárou a také Mates Kvapil. Řekli jsme si, že po létech zkusíme vychovat nějaké závodníky a že je pro to třeba něco udělat. Pro pět dětí už se bazén vyplatí. Zajistil jsem tedy bazén na eskymáky pro omladinu v Hobitu, kam chodili trénovat i turisti z Klubu vodáků od FrKoše. Navezli jsme k bazénu lodě a ouha chybka se vloudila, protože s normálním kajakem jsme se k bazénu nedostali dveřmi ani okny. Pro prcky jsme tam nakonec nasoukali dětského kajaka a pro velké holky nám Radek Turčin půjčil plasťáka, což není na eskymáky žádná velká výhra, protože má moc široké sezení a holky z něj vypadávali. Po pěti lekcích se kterými mi vydatně pomáhala Gábina a Markéta se nakonec velké holky Anička Turčinová s Janou Danekovou naučily zvedat šrouba a prckové se naučili bez zmatkování vylézt z převrácené lodě a mají nakročeno na zvedání.
 
   
Po loňské suché sezoně se situace s vodou trochu vylepšila a celé léto teklo mezi 10 a 8 kubíky – pro děti a dědky ideální stav. Rok 2016 je také rokem domkářským. Tumba dostal od matky z restituce pozemky mezi Borem a Všeborovicemi a rozhodl se postavit rodinný dům. Protože nikam nespěchal, tak mu stavba trvala asi
tři roky. Filip bydlel na Čerťáku v nejvyšším patře nejvyššího baráku bez výtahu, což snášel docela dobře, co
ale nesnášel je pes jeho sousedky, který mu lezl na nervy a tak se rozhodl byt prodat a postavit si barák. Koupil od Tumby kus pozemku a nechal si postavit dům od Simplýků, pro které vykonávám funkci dvorního projektanta. Nakonec Filip bydlel dříve než Tumba od rozhodnutí po nastěhování za půl roku. Třetí parcelu v Tůmovicích koupil Šavlajda, tak že Silvestra 2016 už slavili všichni tři společně v Tůmovicích. To Martin Buchtel koupil hotovej barák v Mříči u Křemže a dělá plavčíka v bazénu v Českém Krumlově. Díky stavitelským aktivitám kluci nemají čas ani na závodění. Filip nakonec jel letos jen dva závody, které oba vyhrál, jeden v Kadani a druhý v Plzni, ale v žebříku stejně spadl až někam na dno. Tumba něco málo pojezdil hlavně s Verčou, které to na vodě sluší a jde, uvidíme jak na tom bude příští rok až začne závodit. Barča jezdí s Matesem pod Gábinou. Naprostou jedničkou je ale Krištof Kvapilů, který ve 4 letech jezdí celý Hubertus s prstem v nose nemůžou ho dostat z vody. Lidi se na něj chodí koukat jako na naprostou raritu. Aničku a Janu má pod palcem Vlasta Lepík s Oldou Mulačem. Občas jim to dá hodně přemáhání aby o ně nepřerazili pádlo,ale lepší se to a hlavně holky zvedají a zvolna se přestávají klepat strachy. Uvidíme jak budou příští rok závodit.

  





 


Ze starých mazáků jezdí pořád stejná sestava. V singlech je nejpilnější Oldík Mulač, který dostal novou
loďku, ale neobešlo se to bez srandiček. Oldík si vymyslel dyzajn černo-bílou zebru, ale kluci domluvili
s Vláďou Galuškou, že mu ze srandy nachystá úplně jinou - růžovou s hvězdičkami i se jmenovkou.
Když si pro ní doGalasportu Olda osobně přijel, tak ho málem klepla Pepina.

  
Objíždíme letní pouťáky a vždy je to náramná zábava a hecování. Pořadím v kajakářské kategorii vždy
zamíchá Michal Sýkorka. Ten zmetek nesedne do kajaku ani jednou za celý rok, ale když přijede
náhodou na závody, tak zajede jednou jízdou všechny kluky, kteří pilně trénují a pak zase odfrčí domů.
Škoda, že trochu netrénuje a mohl by, protože vojenčí ve Strakonicích a bylo by snadné se s Vencou
Vondrů domluvit aby si tam mohl nechat loď. Tomáš Thomas Sýkorka je někde v Rakousku a dělá v
nějakém penzionu a snad tam i hraje hokej. Nejmenší Jarin Sýkorka sice na Hubertus jezdí, ale spíš hrát
pinčes než na vodu. Je to nervák a starej Sýkorka ho při pinčesu deptá tak, že Jarin skoro pokaždé
prohraje. V roce 2016 se stala divná věc. Asi tím, že kluci stavěli baráky a dělali brigádu na svém, neměl
nikdo čas ani svolat oddílovou brigádu a tak skoro nikdo nemá letos odmakané brigádnické hodiny
stanovené valnou hromadou SK Hubertus. O trať se stará Špacír - Miloš Procházka za to, že má u nás
v krákorci loďku. Snaží se už třetí rok dostat do oddílu, ale náš organizační řád neumožňuje přijetí
dospělých. V červnu se opět jede Romantická noční plavba – Pagáč hučí, že by to chtělo nějakou změnu,
tak prolézám řečiště Teplé a nakonec jsem vymyslel, že se trať prodlouží asi o kilometr a start je hned zamostem do Březové, pod Alicí. Trochu byly obavy, protože tam není veřejné osvětlení a ten kilometr se
 jede po tmě. Nakonec se ukázal problém někde úplně jinde. Každý rok, kdy se jezdilo od Pošťáku jsem
stačil předstartem zkontrolovat, že je spuštěný vakový jez ve městě u divadla a vždycky byl. Tentokrát tím,
že je to na start o kilometr dál, jsem už jez nestačil zkontrolovat a na potvoru se nespustil, přestože se
má spouštět automaticky při větším průtoku než 5,5 m3/sec a to teklo 8 m3/sec. Záchranáře jsme nikdy
na tom místě neměli, protože to nebylo potřeba. Stál jsem nad jezem, za kterým byl řádný válec a
hulákal na účastníky aby to rozpádlovali a modlil jsem se, aby tam někdo nezůstal. Naštěstí jeli všichni
na gumových lodích a nějak to propluli. Tedy skoro všichni. Jediný kdo si přivezl laminátovou loď a ještě
k tomu otevřenou nebyl nikdo jiný než Zdeněk Hybeš Kominík mladší, náš člen a věčný kaskadér. Nakonec
si to po zásluze odplaval a naši kluci, kteří vykonávali asistenci na vodě s tím měli plné ruce práce.
         
  
Cyklotýden se starou partou se konal v Novém městě pod Smrkem na singltrailech, které jsem
prozkoumal před rokem. Cyklopartu překvapivě doplnil Tumba s půjčeným obytným vágnem. Kemp se
za ten rok vylepšil o stání pro karavany, tak jsme se měli jako v ráji, jenom to počasí stálo za starou
bačkoru. Singly byly nalité a každý den se nám povedlo zmoknout, ale všichni byli spokojení dokonce
snad i Tumba, který po letech seděl na horském kole a užíval si ho.


  
 Od roku 2014 jsou zrušená občanská sdružení a místo nich je právní forma spolku.
Do konce roku 2016 se musela všechna občanská sdružení přeregistrovat a tím pádem také schválit nové
stanovy. Obnášelo to dlouhé hodiny práce a běhání, což odskákala Markéta. Díky tomu se musela svolat
Valná hromada na odsouhlasení nových stanov dříve než obvykle a díky tomu jsme si udělali pořádek v
členské základně. Vznikl statut přidružených členů, což jsou v podstatě hostující, kteří za nás jezdí, ale
nejsou členy klubu (nemají práva ani povinnosti). Valná hromada prošla bez problémů a obavy, že se
nesejdeme v počtu potřebném pro usnášení schopnost se nenaplnily. VH také schválila, že se povinnost
brigádnických hodin z roku 2016 převádí do roku 2017 a dále schválila uspořádání lyžařského soustředění
v Alpách pro všechny. Kteří mají k datu VH ( 4.11.2016) zaplacené veškeré členské příspěvky. Po
Valné hromadě mi ale nadzvedl mandle Martim Buchtel, když jsem zjistil, že nám podstrčil k proplacení
cesťák na valnou hromadu. To už bylo i na mě silné kafe a hned jsem podal výkonnému výboru návrh na
jeho vyloučení z klubu. Výkonný výbor věc projednal a dal Martinovi podmínku a povinnost vrátit
peníze za neoprávněně vystavené cesťáky.

 




 
Rok 2016 výrazně změnil život Karolíně i Michalovi Nováčků. Karolína se už dříve rozešla s Kofim a už loni
přijela na Bejčák s novým parťákem. Letos tento svazek zpečetili svatbou, takže je nyní Karolína Přibylová
a hned si k tomu pořídili nové robátko, takže jestli dobře počítám, mají dohromady tři kluky a jednu holčičku,
zatímco Michal má zbrusu nového kloučka a dvě holčiny. To jsem zvědav, jestli v načaté populační explozi
bude někdo pokračovat, asi jsou na řadě Vdolek a Filip, ale oba se k tomu zatím staví jaksi opačným koncem.
Zima 2016-2017 začala o něco dříve než loňská. Novako a Hranice jede od půlky prosince. Na Neklidu přišli vlekaři s prvními mrazy v půlce prosince zasněžovat, aby zjistili, že jim někdo přes léto ukradl propojovací kabely ke kanonům a než je stačili sehnat, tak bylo po mrazech. Nakonec 23.prosince 2016 rozchodili aspoň sedačku. Pak ale přišly větrné dny a tak se pár dní nejezdilo. 27. prosince ale napadalo asi 10cm a tak se rozjely postupně všechny vleky na Neklidu. Silvestr 2016 nebyl úplně v pohodě. Na Bejčáku byl Michal Buchtel se Zdenčou a Hanice Gerbů s Kájinou a Vrbíkem a Cendys. My s Markétou a Bárou šli na Žižkárnu, kde to chytlo nějaký divný spád a tak jsme se spolu s celou Žižkárnou vrátili na Bejčák, kde se pak zábava slušně rozběhla u kytary a úspěšně jsme se prozpívali do nového roku 2017.


Umístěno  11.1. 2017
  Zápisy jsou přepisovány v přijatelné podobě a grafika nemusí odpovídat skutečnosti.