Tréma

Co mám dělat s nesmělostí,
jak se zbavit ostychu,
který u mně tak rád hostí
a denně nutí k  povzdychu!?

Ach, tréma mi hned jazyk sváže,
čelo mé orosí pot,
ochrnou mi nohy, paže...
a rázem hraju z cizích not!

Já nenávidím ty trapné chvíle,
víc nesmím zažít ostudu,
však stud se šklebí potměšile,
že hnízdí mi v mém osudu.