Usínání

Unavená láskou zíváš,
skrze řasy už se díváš,
plamen svíčky ještě hoří,
úsvit palác něhy zboří.
Dlouhých vlasů i Tvé tváře,
jež už vnímat nedokáže,
dotýkám se dlaní, do níž
mi svou hlavu k spánku skloníš.
Schoulíš se mi do náruče
a mé srdce štěstím tluče,
tluče nahlas, jako sudí,
snad Tě, lásko, neprobudí…