Potmě

Nejdřív nahmatám jen Tvojí ruku,
měla by být někde tady…,
tak ne, to je kopec tuku,
nejspíš ležíš ke mně zády.

Pátrám nyní o dost výše,
po jednom z Tvých holých ramen,
náhle zavrtíš se zprudka v cíše
a zas šmátrám po tom samém!

I když počkat! No to jsem jelen,
to už není samé sádlo,
teď jsi ke mně nejspíš čelem
a já mačkám Tvoje ňadro!

Rázem neprahnu už po Tvé paži,
i když ji mám nadosah,
dokud se má dlaň nenabaží
neopustí tento svah!

Šeptáš: „Navštiv taky jiné svahy,
mám skrčená kolínka!“,
tak vyrážím zas k jihu záhy,
za Tvým přáním, malinká!

Jenže náhlá změna plánu,
zasek jsem se ve Tvém klíně,
chci prozkoumat tu bájnou bránu,
co brání vstupu do jeskyně! –

- No, nebude to žádná hračka,
nachystej nám ručník, mýdlo,
povlečení smlsne pračka,
jdu použít beranidlo!

Je těžké najít něco potmě,
beztak už máš nové přání,
teďka křičíš: „Lásko zpoť mě,
pak hupsnem na to sprchování!“