V metru
Zase jedem ranním metrem,
a Ty bloudíš pod mým svetrem.
Když zjistíš, že mám v džínách kopec,
vrhneš se mi na poklopec!
Ale nerozumíš příliš zipům,
proto nedostaneš se k mým slipům.
A tak hrozíš: „Zvrhlíku,
dej mi rafnout rohlíku!“
Jenže já jsem na něj hrdej
a beztak, Lásko, je moc tvrdej,
myslím, že Ti k snídani
musí stačit líbání!
|