Namaluju
 
Namaluju ústa Ádi,
co k polibkům mě tolik svádí,
rty, ze kterých něhu kradu,
její úsměv, tváře, bradu...
Namaluju vlasy tmavé,
nos a oči zajímavé,
které když si umanou,
svou kořist snadno uhranou.
I kdyby se mi ruka chvěla,
namaluju křivky těla,
snědý odstín její kůže,
namaluju krásu růže
a nevinnost všech andělů...
Namaluju Adélu!