|
Kajakářské
pádlo
Volba
pádla závisí na druhu aktivity, které se hodláme věnovat. Vybrat si můžeme
malé, velké,
krátké, dlouhé, hranaté, kulaté, rovné, prohnuté nebo i všelijak
pokroucené žerdi.
Jak dlouhé
pádlo ?
Kajakářské na
divokou vodu spíše kratší (do 208 cm)
na divoké vodě jsou nejběžnější pádla okolo 205
cm
jen výjimečně
bývají
kratší než 195 a delší než 210 cm. Cílem není jezdit rovně a
rychle ale hra s vodou
vyžaduje větší obratnost a rychlé
reakce a tomu
vyhovují pádla kratší. Pro určení délky kajakářského
pádla je
rozhodující pohodlná šíře úchopu, proto je
důležité si své první pádlo
před koupí vyzkoušet
na vodě. Odborníci tvrdí, že optimální úchop je cca 10–12 cm od začátku
listu a proto zvolte pádlo,
které se vám bude pohodlně držet právě v
takovém místě. Držíte-li pádlo blíže listu, omezuje to
možnost
ponoření
skutečně celého listu při záběru, větší vzdálenost jde zase proti trendu
zkracování
a větší
pohyblivosti.
Tato metoda bere v úvahu i různé délky
listů (dvoumetrové pádlo s listy dlouhými
45 cm se bude držet jinak než
stejně
dlouhé s listy pouze 35 cm). Délku ale samozřejmě ovlivňuje i
styl
pádlování – agresivní jezdec s vysokou frekvencí záběrů
dá přednost
kratšímu, zatímco pomalejší
a
spíše defenzivní kajakář by měl volit pádlo
o několik centimetrů delší.
Záleží na
tvaru listu a velikosti listu ?
Náročné prvky
v brankách vyžadují velkou obratnost a rychlé
reakce a tomu vyhovují krátká pádla
s malými listy. Proto se
velmi rychle prosazují nově tvarované asymetrické listy.
Klasický slalomový
tvar listu bývá symetrický nebo asymetrický.
Tvar listu je zde individuální záležitost,
záleží spíše na
vkusu a zvyku.
Pokud pádlem zabírám
tak, že třetina listu není
ponořena, je tato část při
záběru úplně
nefunkční a tedy zbytečná. Taková 1/3 listu už něco váží –
záleží na materiálu,
proč ji tedy při každém
záběru znovu zvedat, když ji nepoužívám? Stačí mi
menší a lehčí list. Vzpomínám jak jsem kdysi
začínal s klasickým symetrickým listem který se po nějakém čase z jedné
strany "ohlodal" takže již
tehdy vzniknul
asymetrický list - skoro podobný tomu dnešnímu.
Úhly kajakářských pádel.
Drtivá většina jezdců dnes používá pádla s listy pootočenými o 45°– 90°. Pádla s pootočenými
listy
používají „štrekaři“.
Důvodem je
výrazně menší odpor listu ve vzduchu při přenosu vpřed.
Od rychlostních
kajakářů převzali toto vylepšení slalomáři,
kterým dávalo natočení horního
listu mimo
jiné více prostoru v brance. Až teprve když se po letech
závodění u vrcholových
sportovců začaly
objevovat problémy se zápěstími v
důsledku jednostranného přetěžování přetáčením pádla, vznikla
snaha omezit
tento a neúčelný pohyb na minimum a úhly listů se z původních 90° začaly
snižovat až
na dnes běžných 45° (i méně).
Kdo z nás se v zájmu zdravých
zápěstí odváží přeučit na rovné pádlo?
Prý to není zas až tak těžké, za
pár dní si člověk zvykne a po
čase se dokonce zlepší celkově jeho
technika… Nevím, netroufl jsem si to ještě zkusit. V jednom mají ale
kritici přetočených pádel
nepochybně pravdu. Kdybychom jezdili jen s
rovnými, odpadly by nám problémy s pravými a
levými pádly. Já jsem si
zvolil vlastní
úhel pootočení listů které si sám natáčím a slepuji ve
zvolené
poloze. Celá tato "akce" mi trvá vždy velmi dlouhou dobu kdy
proměřuji
znovu a znovu než vše slepím.
Když potom vyjedu na vodu
vždy se mi zdá že to není ono ale po čase si opět zvyknu.
Existuje
nerozbitné pádlo?
Ne ale některá se už
blíží ideálu. Nejlepšími a nejlehčími materiály jsou
moderní plasty a kompozity.
Plasty jsou vhodné pro turistiku
a kevlaro-uhlíkové kompozity dnes používají hlavně
závodníci.
Závodní kompozitová pádla jsou však drahá a ani zaplacený vývoj
nedokázal
snížit jejich cenu.
2006
Pro závodní účely dnes již prakticky pouze KARBON
|
