TOKYO 2021 - 1
|
||||||||||||
|
Dostat se na OH ve vodním slalomu je práce nelehká. Za každý stát smí startovat pouze jeden závodník. I když je třeba dotyčný nejlepší na světě a v dané republice je v nominacích až ten druhý, na OH se dívá jen v televizi. Čtyři mladí závodníci mají ale o něco větší štěstí. Byť nejedou závodit o medaile, prožijí si také olympijskou atmosféru. Jedou totiž na OH jako oficiální předjezdci. A kritéria stát se takovým předjezdcem? Být v kategorii nejmladší, nejlépe nasazený v žebříčku ICF, samozřejmě nějaký ten mistrovský titul v juniorské kategorii je také velké plus. A přesně takové čtyři závodníky si ICF našla a do Japonska vyslala. A mezi nimi se ocitla sušická závodnice Tonička Galušková, která letos v seniorské nominaci K1Ž skončila na fantastickém druhém místě právě za olympioničkou Kačkou Kudějovou. S ní byli přizváni světoví rakeťáci: Anatole Delassus K1M /Francie/, Eva Alina Hočevar C1Ž/Slovinsko/, Pau Echaniz C1M/Španělsko/. O sportovcích se toho píše spousty, ale předjezdec k závodům také patří a o nich se v tisku nikdy nic nepíše. Tonička Galušková, která právě získala olympijskou akreditaci "demo runner" slíbila, že bude posílat své dojmy právě z role oficiálního předjezdce OH, protože jak se zdá, zatím si jí tam hýjčkají. 
Cesta byla pohodová. Praha - Istanbul, kde se Tonička setkala s kamarádkou Evou Alinou Hočevar a spolu v dalším letadle prospaly cestu do Japonska. Na letišti Haneda slečny čekal mnohahodinový očistec. Do Japonska se dnes dostane totiž pouze Japonec a nebo olympionik. 
 Žlutá etiketa OCHA byl první krůček k vytoužené hotelové posteli. Přitom to bylo pouhé označení, že mají děvčata papíry v pořádku. Následoval test na Covid, pár hodinách čekání na výsledek a další a další prověřování. Čas letěl, razítka přibývaly, svazek papírů v ruce tloustnul. Japonci jsou velmi příjemní, ale nic neberou na lehkou váhu. Jejich důslednost je prostě dokonalá.
Po mnoha hodinách letištních legrácek přišla vytoužená cesta připraveným autobusem na hotel. 
Každý z předjezdců měl připravený svůj vlastní luxusní pokoj ve čtrnáctém patře hotelu, pěkně všichni „demo runners“ vedle sebe. 
 Pokoje vybavené tlačítky a elektronikou, kterou člověk nechápe. Vyhřívané mají i prkýnko na toaletě. Ale hlava Toničky hlavně nebere, k čemu je ta mušlička ve sprše. Na chlazení šampáňa? Na ublinknutí? Na vodu pro případného hotelového pejska, či na mytí nohou? Na posteli měla připravené dárky od pořadatele OH. Trička, košilky, různé hadříky. Co jí ale nejvíce zaujalo bylo pravděpodobně pyžamo. A tak oděna svoji první japonskou noc přečkala. Ještě večer před usnutím hlady zhltla dvě poslední sušenky, které dostala v letadle. 
Ráno se proto nemohla dočkat olympijské snídaně, na kterou docela vyvalila oči. A hned k vodě.  První trénink měla Toni na rozježdění, druhý trénink šup na kanál. Svoji loď si Tonička nebrala, protože si domluvila půjčení loďky od Italky Stefi Horn, která si na OH vzala lodí několik. Voda v kanále má 29 st. Vzduch je kolem 35 st. a pro obrovskou vlhkost vzduchu je tam k leknutí. Prý něco, jako když si člověk vleze do přehřáté vířivky. Z tréninku pak odjížděli předjezdci na hotel až v podvečer. Kolem Toničky se také na OH strhnul legrační mediální humbuk.
Vodní slalom: Lukáš Rohan (C1), Tereza Fišerová (C1),
Jiří Prskavec (K1), Kateřina Minařík Kudějová (K1)
|
||||||||||||
|
|
